Věnujme se těm nejbližším, dokud mezi námi jsou

 

Není to tak dlouho, co umřel Jean-Paul Belmondo. Měl charisma, byl rošťák a chlapům dával najevo, že vzhled není všechno. I když často riskoval a šel za svoje hranice, nenechával se zastupovat kaskadéry a tím jsme asi tak trošku měli pocit, že je nesmrtelný. Je zvláštní, že i když nás lidé opustí, tak vlastně zůstanou mezi námi. Připomínáme si jejich slova, činy, postoje, smích, vtip i trápení, které je třeba provázalo životem. Zůstáváme plni výčitek, že jsme se jim dostatečně nevěnovali. Berme to jako životní školu přítomnosti. Nemáme záruku, že tu budou i zítra. Každý moment, který s nimi neprožijeme teď, je moment, který už s nimi neprožijeme nikdy.